Dysfázie u dětí: Co by měl vědět každý rodič

Vývojová dysfázie u dětí představuje poruchu komunikační schopnosti, která zasahuje porozumění i schopnost mluvit. Nejde o nedostatek inteligence, ale o obtížnější zpracování jazyka. Jak ji odlišit od autismu či opožděného vývoje řeči? A co můžete udělat, abyste dítěti pomohli dělat pokroky? Přečtěte si vše, co potřebujete vědět o dysfázii u dětí.

Co je vývojová dysfázie

Řečová dysfázie je vývojová porucha řeči způsobená tím, že mozek dítěte nedokáže správně zpracovávat a organizovat jazykové informace. Neznamená to, že dítě má nižší inteligenci. Často rozumí světu kolem sebe, je bystré a zvídavé, ale má problém převést myšlenky do slov nebo naopak pochopit složitější jazykové pokyny. Porucha se netýká obecného intelektu, ale konkrétního jazykového systému.

Příčiny dysfázie u dětí jsou nejčastěji:

• Těhotenské a porodní komplikace – například nedostatek kyslíku při porodu, předčasný porod či nízká porodní hmotnost.
• Narušené dozrávání mozkových struktur – zpomalený vývoj oblastí mozku odpovědných za řeč a jazyk, což vede k opožděnému rozvoji řeči.
• Genetické faktory – pokud se dysfázie nebo jiné poruchy řeči vyskytují v rodině.
• Neurologické faktory – drobné odchylky či mikropoškození v oblastech, které zpracovávají jazyk (zejména v levé hemisféře – spánkový a čelní lalok).
• Infekce nebo úrazy v raném věku – mohou dočasně nebo trvale ovlivnit vývoj mozku a řečových center.

Jak se projevuje vývojová dysfázie

Dítě s dysfázií začne mluvit obvykle později, používá velmi jednoduché věty a má potíže s vyjadřováním. Typické příznaky dysfázie jsou:

• omezená slovní zásoba a obtíže s osvojováním nových slov,
• časté vynechávání nebo nahrazování slov,
• potíže s gramatikou – nesprávné použití pádů, časů či předložek,
• špatná stavba vět (neúplné věty, narušený slovosled),
• časté opakování slov nebo celých frází,
• řeč působí namáhavě a je pro okolí nesrozumitelná.

Tyto potíže mohou navenek působit tak, jako by dítě „nerozumělo“. Ve skutečnosti často chápe, co se děje, jen nedokáže jazyk správně zpracovat a použít. Důležitým znakem je také to, že řeč se nevyvíjí plynule – chvíli se zdá, že dítě postupuje, ale pak se pokrok zastaví nebo se dokonce vrátí zpět. Dítě může mít také potíže s grafomotorikou, jemnou motorikou, pamětí, orientací v čase a prostoru i se sluchovým vnímáním.

Dysfázie, opožděný vývoj řeči nebo autismus?

Pro rodiče je důležité rozlišit vývojovou dysfázii od jiných poruch, které mohou na první pohled působit podobně.

Opožděný vývoj řeči znamená, že dítě začne mluvit později, ale samotný vývoj řeči probíhá stejným způsobem jako u ostatních dětí. Obvykle se opozdí první slovo či první věta, ale jakmile se řeč rozvine, postupuje přirozeně – dítě si rozšiřuje slovní zásobu, učí se skládat věty a jeho porozumění odpovídá věku.

U autismu se problémy s řečí pojí také s obtížemi v sociální interakci a komunikaci. Dítě nevyhledává oční kontakt, nezapojuje se do společné hry nebo neprojevuje zájem o sdílení zážitků. Řeč může být opožděná, netypicky intonovaná, nebo úplně chybět.

Vývojová dysfázie se na první pohled může jevit podobně – dítě mluví málo, začíná mluvit později. Na rozdíl od autismu však má dítě s dysfázií intelekt v normě, vyhledává kontakt, hraje si s vrstevníky a snaží se komunikovat. Problém je čistě v jazyce, nikoli v sociální interakci. Od opožděného vývoje řeči odlišuje dysfázii to, že potíže s větami, gramatikou a porozuměním přetrvávají i po rozběhnutí řeči.

Jaké typy dysfázie rozlišujeme

Dysfázie se může projevovat různými způsoby, proto odborníci rozlišují více jejích typů. Každý typ má svá specifika:

• Receptivní dysfázie – dítě slyší, ale nerozumí významu slov a má problém dekódovat řeč.
• Fonologická dysfázie – dítě obtížně rozlišuje hlásky, proto zaměňuje nebo přehazuje zvuky ve slovech.
•  Expresivní dysfázie – dítě rozumí řeči, ale nedokáže se přiměřeně vyjádřit a používá více gest než slov.
• Smíšená dysfázie – dítě má současně potíže s porozuměním i s vyjadřováním; jde o nejčastější formu.

Diagnostika a terapie u dysfázie

Vývojovou dysfázii nelze spolehlivě potvrdit u dvouletého dítěte. První jednoznačné diagnózy jsou možné nejdříve mezi 3. a 4. rokem života. V praxi se však děti často diagnostikují až mezi 5. a 7. rokem, kdy jsou obtíže s řečí zřetelnější. Důležité je, aby vyšetření neprováděl pouze logoped, ale také psycholog, který zhodnotí neverbální schopnosti (logické myšlení, prostorovou orientaci, paměť) a porovná je s jazykovým výkonem dítěte.

Kromě logopeda a psychologa může být do diagnostiky zapojen i dětský neurolog. Ten zkoumá, zda potíže s řečí nesouvisejí s neurologickými onemocněními (epilepsie) nebo s poškozením mozkových struktur podílejících se na řeči.

Výsledná terapie u vývojové dysfázie zahrnuje zejména pravidelnou logopedickou péči, domácí cvičení pod vedením rodičů a podporu psychologa či speciálního pedagoga. Důležitá je také spolupráce se školou (asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán, úprava hodnocení). Terapie bývá dlouhodobá, často několik let, a vyžaduje pravidelnou spolupráci.

Jakou školu může dítě s dysfázií navštěvovat?

U dětí s dysfázií je běžné, že rodiče žádají o odklad školní docházky, aby měly více času na rozvoj řeči. Běžnou základní školu mohou navštěvovat, pokud je škola ochotná přizpůsobit výuku jejich potřebám. Má-li dítě těžší formu dysfázie a výrazné obtíže v učení, může být vhodnější speciální základní škola pro děti s narušenou komunikační schopností.

Co můžete udělat doma jako rodič

Podpora řeči u dítěte s řečovou dysfázií by měla být nenásilná a přirozená. Zde jsou ověčená cvičení, která můžete praktikovat i doma:

• Povídejte si při běžných činnostech – komentujte, co děláte, používejte krátké a jasné věty („Teď krájíme jablko“, „Jdeme obouvat boty“).
• Dávejte pokyny po krocích – místo složitých instrukcí je rozdělte („Vezmi knihu… otevři ji… ukaž obrázek“).
• Budujte slovní zásobu a porozumění – čtěte krátké knížky s obrázky, nechte dítě pojmenovávat předměty, spojujte slova do jednoduchých vět.
• Modelujte správnou řeč – když dítě řekne chybnou větu, neopravujte ho přímo, ale přirozeně ji zopakujte správně („Ona pěkný šaty“ → „Ano, ona má hezké šaty“).
• Rozvíjejte rytmus a zvukovou stránku řeči – zpívejte písničky, tleskejte na slabiky, hrajte si s rýmy. Skvělé jsou hry na fonematické uvědomování podle Elkonina.

Zpestřete učení logopedickými kartičkami

Hledáte-li šikovnou pomůcku na domácí rozvoj řeči, vyzkoušejte logopedické kartičky Žvatlačky. Jsou navrženy podle doporučení logopedů tak, aby podpořily právě ty dovednosti, které dětem s dysfázií činí největší potíže. Díky veselým obrázkům a jasným slovním spojením dítě rychleji pochopí význam a při mluvení získá větší jistotu. A nakonec jedno povzbuzení: dysfázie sice cestu k řeči komplikuje, ale při pravidelném cvičení může dítě udělat krásné pokroky. Bude to vyžadovat hodně trpělivosti, ale ten okamžik, kdy se řeč rozváže a dítě získá větší sebevědomí, stojí za veškeré úsilí.